Druhou neděli v prosinci dochází každoročně ke změně jízdních řádů na železnici. Období, kdy pravidelně dochází k rušení osobní dopravy na lokálních tratí, ve vyjímečných případech ke slavnostnímu obnovení. My jsme se letmo podívali na nešťastný osud Vltavotynské lokálky v Jihočeském kraji, která spojovala město Týn nad Vltavou se železničním uzlem Číčenice.

O TRATI:

Jednokolejná regionální neelektrifikovaná trať s maximální rychlostí 60 km/hod a s délkou 21 km. Provoz na trati byl zahájen 23. října 1898. Při výstavbě jaderné elektrárny Temelín prošla stavební úpravou, která zahrnovala výstavbu přeložky Číčenice – Újezdec u Číčenic a výstavbu vlečky ze stanice Temelín do areálu elektrárny.

Už 6 let je bez osobní dopravy Vltavotýnská lokálka v Jihočeském kraji. V předchozích letech špatný osud potkal i Netoličku, v následujících letech nemine i jiné lokálky. Lokální tratě postavené před sto lety už neodpovídají potřebám dnešní doby – delší jízdní doby, vzdálené zastávky a stanice, nedostatečný komfort nasazovaných vozidel, lepší dostupnost IAD atd. Vltavotýnská lokálka je ale názorným příkladem, kdy je jednodušší zrušit osobní dopravu, než vytvořit “byznys plán” pro její zachování.

Týn nad Vltavou je malé město s cca 8 000 obyvateli se spádovostí do Českých Budějovic. Nejvíce je využívána IAD a autobusová doprava s jízdní dobou od 40 do 50 minut. Cena jízdenky je 40 kč.

Po železnici dosahovala jízdní doba do Českých Budějovic s přestupem v Číčenicích zajímavých 55 minut. Vltavotýnská lokálka ale pohodlně spojovala také Týn nad Vltavou s Pískem, Vodňany, Strakonicemi a Protivínem. Jedná se o cílové destinace s jízdní dobou do 60 minut a s cenou jízdenky nepřesahující 28 Kč za jednu cestu.

Nedaleké město Bechyně bude mít od nového jízdního řádu lepší spojení s Táborem. Ve špičce pojedou vlaky každou hodinu, v sedle pouze každou druhou hodinu. V prokladu budou doplněny autobusy a vytvoří během dne až 30/60 minutový interval.

Za zrušení osobní dopravy ale není zodpovědný pouze Jihočeský kraj skrze společnost JIKORD, který v kraji objednává a koordinuje veřejnou dopravu. Svůj podíl má zajisté i město Týn nad Vltavou, které dodnes nenabízí adekvátní spojení odlehlých částí města, například vlakového nádraží s Hlineckým sídlištěm. Město také  nedostatečně prosazuje své potřeby z pohledu dopravní obslužnosti. Obyvatelé pracující například v Českých Budějovicích jsou odkázáni na IAD z důvodu nedostatku autobusových spojů ve večerních hodinách. Musíme také zmínit nedostatečný marketing dopravce a objednavatele (společnost JIKORD), a neušetříme samozřejmě poznámku na místní obyvatele, kteří upřednostňují pouze přímé spoje, popřípadě minimální mzdu u místních podnikatelů před vyšší mzdou, ale s nutným dojížděním.

NÁKLADNÍ DOPRAVA:

Jízdní řád počítá s pěti páry nákladních vlaků týdně do žst. Temelín a dvěma páry týdně do žst. Týn nad Vltavou. Z Temelína se vozí dřevo a kovošrot, do Týna nad Vltavou se vozí uhlí do místních skladů. Vlečky do cihelny Číčenice a Týn nad Vltavou jsou bez provozu. Vlečka do JETE slouží pouze pro potřeby posunu v areálu elektrárny. Palivo se už dopravuje po silnici.

Z důvodu malé poptávky a ekonomického hlediska jsou vlaky nahrazeny autobusy. Jejich vytíženost je přesto natolik mizivá, že bude docházet i k redukci autobusových spojů. Za uspořené finance naštěstí společnost JIKORD podporuje například ramena České Budějovice – Strakonice / Písek, kde je po kvalitním cestování větší zájem.

Se vznikem turistické oblasti Vltava Resort a mikroregionu Vltavotýnsko lze v současnosti sledovat pokusy o obnovení osobní dopravy. Bez tarifního napojení na krajské jízdné nebo jízdné ČD s rozsáhlou nábidkou individuálních či turistických jízdenek bude ale obnova provozu během na dlouhou trať.

Autor: redakce České cesty.eu